Mincovnictví - MINCOVNÍ KOVY A SLITINY (6)

MINCOVNÍ KOVY A SLITINY

Pro ražbu mincí  se používají kovy drahé, barevné i obecné, málokdy však v ryzím stavu. Nejčastěji se mincuje ze slitin a vzájemný poměr různých kovů se udává jejich procentuálním zastoupením s uvedením chemické značky kovu.

Přehled nejčastěji používaných mincovních kovů s jejich latinskými názvy a chemickými značkami udáváme v tabulce č. 1.

Jak už bylo řečeno, pro ražbu mincí se nejčastěji používají kovové slitiny. Ryzí kovy jsou pro mincování méně vhodné. Jsou buď příliš měkké, příliš tvrdé nebo mají nedostatečnou tvárlivost.

NEJČASTĚJI POUŽÍVANÉ MINCOVNÍ KOVY                     Tab. č.1

Proto se k základnímu kovu přidávají kovy doplňkové, které slitině dodávají vlastnosti vhodné pro ražbu. Mincovních slitin je velké množství. Uvádíme pouze nejznámější

ALPAKA: slitina mědi, zinku a niklu, druh speciální mosazi, kde část zinku je nahrazena niklem. Je bílé barvy, má lepší odolnost vůči korozi a dobrou tvárlivost.

BILLON: bílý kov s menším obsahem stříbra a větším podílem mědi (40% Ag: 60% Cu).

BRONZ: slitina mědi a cínu, v níž musí být nejméně 78% mědi. Při větším obsahu cínu (20 – 23%) vzniká zvonovina, při zhruba 10% dělovina. Je-li cín nahrazen jiným kovem, např. hliníkem, vzniká hliníkový bronz apod.

ELEKTRON: v numismatice a mincovnictví slitina zlata a stříbra, z které se razily nejstarší mince západní oblasti Malé Asie, mince lýdské (po roce 650 p. n. l.), které daly vznik minci evropské, konkrétně řecké.

MOSAZ: slitina mědi a zinku, která při obsahu asi 30% zinku má nejlepší zpracovatelnost za studena.

TOMBAK: slitina mědi a zinku, tedy mosaz, kde podíl mědi je asi 75%. Patří u nás k nejpoužívanějším slitinám, zvláště při ražbě medailí.

Zdroj: Miroslav Jízdný, Katalog mincí Československa