Terezínské poukázky (1943-1945)

Podle rozhodnutí říšského protektora Reinharda Heydricha ze dne 20.1. 1942 bylo jeho úřadem zřízeno v Terezíně uzavřené židovského sídliště, ghetto, které mělo být pro mezinárodní instituce ukázkou jakési židovské samosprávy. Ve skutečnosti šlo o přestupnou stanici k vyhlazení. Do ghetta měli přijít židé se zásluhami, jako držitelé vyznamenání za statečnost ve službách německé armády, prominenti ve vědě, umění apod. Celkem tam přišlo 139 654 osob (z Německa 42 832, Protektorátu 73 608, Rakouska 15 254, Holandska 4 897, Slovenska 1 447, Dánska 466, různého původu 1 150), z nichž na konci války zůstalo jen 17 320 osob. 33 419 jich zemřelo v Terezíně, ostatní byli vyvražděni, soudí se, že 1 981 osob, které nebyly evidovány, rovněž zemřelo v Terezíně. A tato ,,samospráva” měla své peníze s vyloučením peněz jiných. Finanční záležitosti spravovala ,,Bank der jüdischen Selbstverwaltung Theresienstadt”, jejímž základním kapitálem bylo 30 mil. papírových stvrzenek. Šlo o stvrzenky, ,,Quittungen”, znějící na koruny, s domicilem ,,Theresienstadt – 1. Jänner 1943”.
Stvrzenky vytiskla na příkaz pověřence Říšské banky u NBČS tiskárna bankovek v Praze, v březnu 1943. Návrh připravil podle dispozic pověřence ateliér TB, podobiznu biblického Mojžíše s desaterem nakreslil Jindra Schmidt, který původní kresbu musel změnit, aby Mojžíš měl tvrdé rysy a byl ,,ošklivý”. Na líci vedle domicilu je podpis ,,Der Älteste der Juden in Thereseinstadt – Jacob Edelstein”. Hodnoty po 1, 2, 5 a 10 K mají jen sérii - lit. A a tříciferné číslo. Tyto hodnoty mají papír bez vodotisku, vyšší jako u 10 K II. Číslování je červené a to na 20 K byl použit číslovač malý (3,2 mm), na 50 a 100 K velký (4 mm) stejného vzoru. Sériové písmeno je vpravo dole, červené. Všechny hodnoty jsou vytištěny oboustranným ofsetem. Po osvobození byly stvrzenky staženy a úředně zničeny v listopadu 1952 ve Státní bance čs. Jen část nepoužité zásoby byla rozprodána (neperforována) sběratelům.

Zdroj: Julius Sém, Papírové peníze