Zlatý standard

Zlato bylo odedávna symbolem bohatství a síly, důvodem sporů, šarvátek, bojů na život a na smrt a hledání zlatých pokladů patřilo k nejdobrodružnějším výpravám. Po dlouhá tisíciletí sloužilo jako měřítko hodnot. Až do roku 1971 měla většina zemí fixní nebo oficiální kurz svázaný s americkým dolarem v poměru 1 troyská unce zlata = 35 USD. (Toto označení má původ ve francouzském městě Troyes, které bylo ve středověku významnou obchodní křižovatkou. Troyská unce = 31,1035 g.) Měnové systémy, kdy peněžní jednotka byla dána určitou relací ke zlatu, byly označovány jako „zlatý standard“. Po jeho rozpadu ve druhé polovině 20. století se cena zlata prudce zvyšovala – ke konci roku 2000 stála jedna troyská unce 272 USD = 10 590 Kč., cena v první polovině roku 2018 se pohybovala cca. 1300 USD = cca 30 000 Kč a nyní v první polovině roku 2020 se cena zlata pohybuje cca. 1600 USD = cca 41 000 Kč. ! (Na skokovém růstu ceny zlata v roce 2020 se zcela jistě projevilo i infekční onemocnění označované jako "Covid 19" které takřka ochromilo celou planetu) 

Základním cílem měnové politiky Rašína a jeho nástupců bylo dosáhnout spojení české koruny se zlatem a zařadit Československo mezi země zlatého standardu. Program postupného přechodu ke zlaté měně byl závislý na vytvoření dostatečné zlaté reservy budoucí emise banky. V zájmu urychlení tohoto procesu postupoval Rašín trojí cestou:

1. Výzvou k vytvoření „zlatého pokladu republiky“ dobrovolnými dary. Výhodně se využilo poválečného vlasteneckého nadšení, které například přineslo 94 520 zlatých mincí a medailí, 65 kg. ryzího zlata ve zlomcích. Výsledek byl spíše psychologicko-politický než měnový a z hlediska množství nehrál ve zlaté reservě roli.
2. Vypsáním vnitřní valutové půjčky zákonem z 25. února 1919, kterým byla vláda zmocněna vypsat čtyřprocentní půjčku ve zlatě a ve valutách. Setkala se s nečekaným úspěchem (3260 kg. ryzího zlata a 270 025 kg. stříbra atd.). Byla splacena do roku 1926, přičemž věřitelé běžně požadovali splácení v korunách.
3. Vyhlášení nabídkové povinnosti valut a devíz a zákaz vývozu zlatých mincí a nezpracovaného zlata.

Teprve stabilizace měnového vývoje ve druhé polovině 20. let při vyrovnaném státním rozpočtu a při vyrovnané platební bilanci umožnila spojit československou korunu se zlatem, a zařadit se tak mezi státy zlatého standardu. Přímá směnitelnost bankovek za zlato však zavedená nebyla. Šlo o směnitelnost za devizy, které byly spojeny se zlatem. Koruna se stala měnou zlaté devizy.

Autor článku: Česlav Lipka

zdroj: http://www.cnb.cz/