Mincovnictví - KREMNICKÁ MINCOVNA (3)

KREMNICKÁ MINCOVNA

V roce 1978 oslavila státní mincovna v Kremnici 650. výročí svého vzniku. Patří nejen mezi naše nejstarší kovozpracující podniky, ale je i nejstarší mincovnou ve střední Evropě a nejdéle pracující mincovnou v Evropě vůbec. Přitom je jednou z mála těch, které leží mimo hlavní město země.

Její založení a udělení městských práv se pojí s velkou mincovní reformou uherského krále Karla Roberta (1307 – 1342), uskutečněnou podle vzoru reforem českého krále Václava II. (1283 – 1305). Důvodem pro umístění mincovny do Kremnice – byla zřízena roku 1328 – byl bezpochyby bohatý výskyt stříbra, ale především zlata v středočeské oblasti.

Za své několikastoleté existence se proslavila zvláště ražbou nejznámějších mincí vlastní produkce – kremnických (uherských) dukátů. Vždy se vyznačovala nejen krásou uměleckého ztvárnění a vysokým leskem, ale především vysokou kvalitou, ryzostí a stálou hmotností. Stabilní ryzost 23 karátů a 9 grénů a hmotnost 3.53  g zabezpečila kremnickému dukátu neotřesitelnou důvěru. Proto ovládl celý obchodní svět. Kvalitu si udržel po celou dobu ražby až do jejího ukončení v roce 1881 (resp. 1885)

Kremnica se stala kromě ražby zlatých mincí věhlasnou i ražbou mincí stříbrných. Po pražských groších se totiž objevily záhy groše kremnické, které udávaly směr měnovému vývoji v Uhrách. Kremnica se rovněž stala jednou z prvních mincoven v Evropě, kde se razily mince tolarového typu, a to už v roce 1499. Zasloužil se o to komorní hrabě A. Thurzo již v roce 1499, tedy 14 let po zastavení jejich ražby v Tyrolích a dvacet let před ražbou jáchymovskou.

Kromě charakteristického obrazu a opisu mincí, kterými se od roku 1468 stal obraz madony s dítětem a opis „PATRONA HUNGARIAE“, bylo pro kremnickou mincovnu už v středověku typické označení mincovny. Bylo jím písmeno „K“ a další písmeno, značící zpravidla počáteční písmeno křestního jména komorního hraběte. Od doby Bernarda Beheima (1525 – 1537) se mince označovaly iniciálami „K“ (Kremnica) a „B“ (Bernard). Teprve od roku 1766, v duchu centralistických snah Josefa II., byly mincovny monarchie označovány písmeny abecedy podle důležitosti. Od té doby užívala Kremnica až do roku 1867 jako druhá mincovna v pořadí pro označení svých ražeb iniciálu „B“. Po tomto roku se vrátila k původnímu označení „KB“.

Zvláštní kapitolou v dějinách mincovny je její činnost po vzniku Československé republiky. Po převzetí do státní správy v roce 1918 a po nutné rekonstrukci jako jediná mincovna razí od roku 1921 mince pro potřebu našeho státu. V této činnosti pokračuje dosud, kromě toho však pracuje i pro zahraniční odběratele a šíří tak dobré  jméno podniku i našeho průmyslu.

Zdroj: Miroslav Jízdný, Katalog mincí Československa