ČESKOSLOVENSKÝ TISK PAPÍROVÝCH PENĚZ - 5.

První čs. Papírové peníze (státovky) byly v roce 1919 vytištěny v domácích průmyslových tiskárnách, pouze 1000 a 5000Kč v cizině. Zřízení vlastní cedulové tiskárny bylo naléhavé již během oběhu I. emise a přípravy začaly již koncem roku 1921, v době, kdy funkci emisního ústavy zastával Bankovní úřad ministerstva financí. V přízemí jeho hlavního ústavu v Praze 2, Bredovská 7 (Šebkův palác) bylo první oddělení budoucí tiskárny, oddělení pro rytinu figurální i pomocnou, litografickou kresbu a gilošování a galvanoplastiku, které dodávalo tiskové formy obchodním tiskárnám. Stavba nové tiskárny začala v roce 1924 a skončila s vybavením v roce 1928. Objekt tiskárny byl spojen s hlavním ústavem Národní banky čs. (od roku 1926), avšak s vlastním vchodem – Praha 2 - Dolní Nové Město, Růžová 6. Byla vystavěna nejmodernější cedulová tiskárna, která měla na začátku jen 27 zaměstnanců, v roce 1928 již 128 a v roce 1938 270. 
První bankovku ze své produkce odvedla emisní bance dne 1.10. 1928. Šlo o 20 Kč II, která byla předtím tištěna u firmy Haase v Praze a obíhala od 26.3. 1927. Od 16.11. 1928 začal ofsetový tisk 10 Kč, kterou předtím tiskla firma Otto a Růžička v Pardubicích. A pak tiskárna pracovala na nových typech, z nichž prvními byla 50 Kč bankovka tvaru III podle návrhu Alfonse Muchy. V třicátých létech vznikly zde bankovky, které zůstanou chloubou čs. Bankovkové grafiky, o čemž také svědčí čestný diplom z Mezinárodní výstavy umění a techniky v Paříži v roce 1937 za její exponát: 1000 Kč III podle návrhů Maxe Švabinského. 
Technický vývoj pokračoval a na tisku protektorátních platidel bylo ověřováno technické zdokonalení pro práci po osvobození. V době nesvobody byly zde tištěny 10, 20, 500 a 1000 Ks pro Slovenskou republiku. V poválečné době tiskárna zajišťovala tisk četných emisí, které pokračují. Organizačně byla tiskárna součástí Národní banky čs., od 1.7. 1950 Státní banky čs. A od 1.6. 1953 je samostatným podnikem s názvem ,,Státní tiskárna cenin”, který je podřízen federálnímu ministerstvu financí. Státní banka čs. Má k ní poměr hlavního zákazníka. Tiskne se tu největší část čs. Cenin, jako losy, vkladní knížky, pojistky, cestovní pasy, různé průkazy apod. A též pro export. 
Tato tiskárna dala příležitost k práci našim talentovaným výtvarníkům a specialistům, s jejichž jmény nebo dílem se setkáváme na našich bankovkách: figurální rytec Jindra Schmidt (od r. 1929), grafik Bedřich Fojtášek (1935), rytci Ladislav Jirka (1939), Jan Mráček (1942) a v posledních létech Miloš Ondráček, gilošéři Jindřich Pukl (1928) a Josef Hlouštěk (1940). Prvním ředitelem byl vídeňský odborník Jan Aufreiter (1.3. 1922–30.9. 1935), druhým Ing. Mirko Valiny (do 30.9. 1956) a současným Ing. Karel Kadeřábek.
O tisku čs. Platidel byly publikovány tři práce Ing. Mirko Valiny, a to ,,Papírová platidla na československém území” v časopise ČESKOSLOVENSKO čís. 6/1949, ,,40 let Státní tiskárny cenin 1928-1968" jako soukromý tisk pro dřívější a nynější zaměstnance Státní tiskárny cenin, ,,Tisk papírových platidel v Československu” v časopise TYPOGRAFIA čís. 10/1968 - všechny těžko dosažitelné.

Zdroj: Julius Sém, Poznávame a sbírame papírové peníze