PAPÍROVÉ PENÍZE NA SLOVENSKU 1939-1945

Dne 14.března 1939, po návštěvě Josefa Tisa, předsedy slovenské autonomní vlády (do 10.3.) a předáka Hlinkovy strany, u říšského kancléře Adolfa Hitlera (13.3), byl prohlášen nezávislý ,,Slovenský štát”, od přijetí ústavy ze dne 21.7. 1939 ,,Slovenská republika”. Tento stát měl znaky suverenity, která však před nacismem postupně ustupovala, přišla nespokojenost i s režimem až došlo k otevřenému boji proti němu - ke Slovenskému národnímu povstání v srpnu 1944 a na jaře 1945 k osvobození Sovětskou armádou.
Po prohlášení nezávislosti byly prvními penězi nového státu dřívější peníze československé, které byly odděleny od stejných peněz v Protektorátu celní hranicí. Vlád. Nař. s mocí zákona ze dne 4.dubna 1939 (č. 45/39 Slov. Sb.) byla zavedena vlastní měna, jejíž jednotkou se stala ,,slovenská koruna” (zkr. Ks) o zlatém obsahu 0,03121 g jako dřívější Kč. Téhož dne byla založena emisní banka, ,,Slovenská národní banka v Bratislave” (zkr. SNB), která jako veřejný akciový ústav spravovala měnu. Ve statutu bylo stanoveno, že bankovky jsou kryty zlatem, devizami, směnkami a cennými papíry, ale poměr krytí drahokovem stanoven nebyl.
Příprava k emisi vlastních peněz byla rychlá. Nejdříve byly staženy 100, 500, 1000 a 5000 Kč bankovky a za ně vydány v poměru 1:1 stejné hodnoty (kromě 5000 Ks) s přetiskem SLOVENSKÝ ŠTÁT. To byly první peníze Slovenské republiky. Přetisk provedla Tiskárna bankovek v Praze.
Na pokladnách SNB byly přijímány ještě výjimečně obíhající 10 Kč I/1 a 100 Kč II (p.č. 208, 217), ale nebyly vydávány. U bankovek bez perforace nutno Ra opět zvýšit tedy: 1R, 08, 2R
Tato emise měla mnoho falsifikátů přetisků. Zatímco na Slovensku byla poměrná hojnost levných potravin, v sousedním Protektorátu nebyly a na černém trhu měly vysoké ceny. Slovenská valuta však chyběla. To vedlo k padělání přetisků na pravých protektorátních bankovkách. Spekulanti jak čeští, tak slovenští za ně nakupovali na Slovensku potraviny, přenášeli je do Protektorátu a na černém trhu vydělávali. Falešné přetisky, v mnoha typech, byly někdy těžko rozpoznatelné. V Protektorátu se vyskytly v menším počtu 100 Kč III s odstraněným falešným přetiskem; tato hodnota platila až do 30.10. 1944.
Hospodářské důsledky války se projevily na Slovensku později než v českých zemích a také kurs Ks byl příznivější. Filiálky českých bank byly likvidovány a došlo ke koncentraci bank, z nichž vedla vládou podporovaní Sedlická banka. Měna šla postupně do inflace. Z původních 1, mld. Ks v roce 1939 oběh stoupl na 4,5 mld. a v průběhu německé okupace po SNP stoupal každý měsíc kolem 1 mld. Ks, koncem roku 1944 dosáhl 6,4 mld. Ks.
Slovenské národní povstání a převzetí zákonodárné a výkonné moci Slovenskou národní radou (zkr. SNR) je začátkem nového období i na úseku měny na Slovensku.
Okolkování papírových peněz na Slovensku
V prvních týdnech po osvobození byla kontrola hotovostního peněžního oběhu narušena živelnou emisí poukázek a existencí maďarských peněz. Aby emise a oběh peněz měly opět svoji kázeň, nařídila SNR dne 3.7. 1945 (č. 62/45 sl. Sb.) okolkování všech na Slovensku obíhajících papírových korunových hodnot po 100, 500 a 1000, a to jak Ks, tak poukázek 1944.
Papírové peníze byly okolkovány kolky, které byly během války vyrobeny v Anglii. Tímto okolkováním byl proveden soupis uvedených hodnot a zabráněno zneužití bloku odcizených bankovek vysokých hodnot prominenty dřívějšího režimu, kteří uprchli do Rakouska. Vznikla tím modifikovaná emise. Poukázky 1944 byly okolkovány kolky písmene ,,E” s přetisky příslušných hodnotových čísel (p.č. 327-329). Použito bylo 20 221 800 kolků na okolkování 100, 500, a 1000 Ks bankovek a 4 538 200 kusů na okolkování poukázek (celkem 213 krabic kolků). Tyto okolkované peníze pak platily jen na území Slovenska do 31.10. 1945.
K okolkování nebyly předloženy 500 Ks I (s přetiskem), které nebyly úředně odvolány, ale prakticky v oběhu nebyly; při měnové reformě k 1.11. 1945 byly přijímány na účet.
Měnová samostatnost Slovenska do 31.10. 1945
Po osvobození zůstalo Slovensko měnově samostatné i když poukázky 1944 měly od 19.5. 1945 celostátní platnost. Tato nezávislost měla hospodářský důvod: Ks měla větší kupní sílu něž ,,K” (podle opatření SNR ze dne 6.7. 1945 se při přepočtu počítalo za K o 16 % méně). Při obnově čs. měny (1.11. 1945) byly papírové peníze obou měn odvolány a složeny na zvláštní účet.
2000 K: Tato hodnota je zvláštní tím, že:
1.    Byla původně připravena v Neografii jako 100 Ks III Slovenské národní banky (existují jednostranné barevné zkušební nátisky)
2.    Nese text jako poukázka (státovka ČSR), ale při vydání byla prohlášena za bankovku SNB
3.    Je naším jediným nominálem na 2000 a velmi vzácným ve světě
4.    Zní na koruny (K) nikoliv na Kč
5.    Platila jen na Slovensku 66 dní
Příprava k emisi bankovky Slovenské národné banky
Během války hotovostní peněžní oběh stoupal a jevila se potřeba vyššího nominálu než 1000 Ks, zvláště po SNP, kdy chyběly stokoruny. Bylo rozhodnuto o emisi 5000 Ks.
Závěrem lze říci, že krátká episoda Slovenské republiky zanechala po sobě dokonalé bankovky s národními motivy a že Neografia v Turč. sv. Martině dobře zvládla první své kroky v bankovkové grafice. Akce přetisků v roce 1939, pohotové zavedení vlastní měny, vynikající exempláře 500 a 1000 Ks II z Tiskárny bankovek v Praze, dotisk 100 Ks II ve Vídni, měnový vývoj, SNP, kolkovací akce v roce 1945, - to je poučná kapitola o papírových penězích na Slovensku v době nesvobody.

Zdroj: Julius Sém, Papírové peníze