2018 - 10000 kč, 100. výročí Vznik Československa PROOF
VELMI OČEKÁVANÁ
2018 - 10000 kč, 100. výročí Vznik Československa PROOF

2018 - 10000 kč, 100. výročí Vznik Československa PROOF (31,1 g./Zlato 999,9/1000)

Předobjednávka
0 CZK
(0 CZK bez DPH)
vložit do košíku
ks
83.64% (11 hodnocení)
popis
obrázky
parametry
soubory a odkazy

Materiál: Zlato
Váha: 31,1 g
Ryzost: 999,9 / 1000
Průměr: 34 mm
Provedení: Proof

Termín emise: 24.10.2018

Nezávazná rezervace pamětní mince ČNB - BEZ ZÁLOHY !

Naše prodejna Vám umožňujeme nezávazně reservovat pamětní minci ČNB, termín pro závaznou reservaci je již v ČNB uzavřen.

Co znamená nezávazná reservace?

Těsně před začátkem emise mince budou volné kusy nabízené zájemcům, kteří si ve statusu "Předobjendávka", na našem eshopu minci předem reservovali. U nezávazných reservací nejsme schopni garantovat počet volných kusů ani konečnou prodejní cenu.

 

Pamětní mince jsou vydávány v omezeném množství, maximální počet vydaných kusů je přesně stanoven a striktně dodržován. U atraktivních titulů bývá náklad vyprodán již krátce po zveřejnění emisního plánu.

 

Vznik Československa

Přesvědčení, že Češi a Slováci stanuli na konci války na straně vítězů, podporoval zahraniční odboj v čele s T. G. Masarykem, M. R. Štefánikem a E. Benešem, zastřešený od 18. 10. 1918, kdy byla vyhlášena tzv. Washingtonská deklarace, československou prozatímní vládou (ustavena byla už 26. 9. 1918); domácí odpor vedený Národním výborem, pro veřejnost ztělesněný tzv. muži října: Aloisem Rašínem, Františkem Soukupem, Antonínem Švehlou, Jiřím Stříbrným a Vavro Šrobárem. Z Národního výboru se později kooptací nových členů stalo Prozatímní národní shromáždění. Na zrodu samostatné ČSR stojící na straně vítězné vojenské aliance Dohody se významně podílela i vojenská síla československých legií, které aktuálně v září a říjnu 1918 zasáhly výrazně do bojů v Itálii a ve Francii a sehrály dlouhodobě důležitou roli v Rusku. Východiskem nové mocenské i politické situace v Evropě i ve světě včetně vyhlášení samostatné ČSR byla porážka tzv. Centrálních mocností státy Dohody. Ústupky (16. 10. 1918 vyhlásil rakouský císař Karel federalizaci), příměří a kapitulace zejména Rakouska – Uherska a Německa se staly bezprostředním impulsem převzetí moci Národním výborem v Praze, který 28. 10. 1918 vydal zákon o zřízení samostatného čs. státu. K tomuto kroku se o dva dny později připojili oficiálně také slovenští zástupci Martinskou deklarací. Vojenské velitelství v Praze, které od počátku převratu ztrácelo akceschopnost, kapitulovalo a předalo moc do rukou Národního výboru formálně 30. 10. 1918. Přebírání mocenských institucí probíhalo v českém vnitrozemí poměrně nenásilně často bez nebo jen s malými personálními změnami, navenek se odstraňovaly symboly staré monarchie, přejmenovávaly instituce, pořádala se shromáždění a manifestace. K ozbrojeným střetům však docházelo v českém pohraničí s velkým podílem německého obyvatelstva a také na Slovensku, kde se správní úředníci většinou maďarské národnosti odmítali smířit s novým státoprávním uspořádáním. Zásadní změnu zakotvenou už ve Washingtonské deklaraci představovalo přijetí republikánského vládního systému v čele s prezidentem, kterým se stal Tomáš G. Masaryk. Prozatímní Národní shromáždění přijalo 13. 11. 1918 dočasnou ústavu, která vedle deklarativních státoprávních vyhlášení otevírala i cestu ke změnám v sociální oblasti, vlastnických vztazích zejména v oblasti pozemkového vlastnictví apod. Příjezd prezidenta do Prahy 14. 11. 1918 a ustavení první vlády samostatné republiky s předsedou Karlem Kramářem ukončilo první etapu československé revoluce. O rozsahu změn a stabilizaci nové republiky patřící mezi tzv. nástupnické státy, které vznikly na místě rakousko-uherské monarchie, se však rozhodovalo i v následujících měsících a letech. Důležitá byla např. otázka hranic, mezinárodního uznání a vytváření nové státní identity. Při té příležitosti se interpretace říjnových událostí stala obětí pozdějších politických bojů a dílčích sociálních nebo národnostních zájmů. Ke stabilizaci situace v Československu přispěly nepochybně mírové smlouvy s Německem (podepsaná ve Versailles 28. 6. 1919) a s Rakouskem (podepsaná 10. 9. 1919 v Saint-Germain).

Text: doc. PhDr. Pavla Vošahlíková, DrSc.

 

 

Diskuze je prázdná.
přidat příspěvek do diskuze