Mincovní technika - mincovní stroje

Mincovní technika prodělala od doby vzniku mince, stejně jako i jiné obory, řadu změn a prošla mnoha vývojovými stupni, na nichž vždy po určitou dobu setrvala. V této práci si kladu za cíl osvětlit částečně vývoj mincovní techniky, zejména strojní se zvláštním přihlédnutím k mincovnictví českému, ...

Období rakousko-uherské koruny

Rakousko-uherská koruna Válka s Pruskem opět nepříjemně narušila měnový oběh, vydávaly se státovky a nekryté bankovky, takže sisyfovská dřina s nápravou měny se musela opakovat. Problémy se stříbrem jako základem měny vedly nejprve k rozhodnutí ministerstva financí o zrušení ražby stříbrné zlatky na soukromý ...

Období konvenční a rakouské měny, počátky papírových peněz II.

Reformou r. 1857 na bázi celní libry o 500 g stříbra bylo raženo v nové soustavě 45 zlatých o 100 krejcarech ("zlaté rakouského čísla"), a to v dohodě s Německou celní unií. Pro domácí potřebu se razily 2, 1 a 1/2 zlatky (floriny), dále pak 20, 10, 5 krejcarů ze stříbra, z mědi pak 4, 1 a 1/2 krejcaru. Kromě nich obíhaly samozřejmě ...

Období konvenční a rakouské měny, počátky papírových peněz I.

V r. 1750 byl učiněn pokus zavést jednotnou měnu ve všech dědičných zemích Habsburků - z vídeňské marky (hřivny) se razilo 12 tolarů = 24 zlatých. Rychle však následovala další reforma, jež byla skutečně významná - zavedení konvenční měny. Tzv. k o n v e n č n í měnu sjednala Marie Terezie r. 1753 dohodou s Bavorskem, kde ...

Tolarové období II.

Do nově se ustavujícího peněžního systému se úspěšně začlenila po delší přestávce opět grošová mince v podobě bílého groše (váhy 2,005 g a ryzosti 0,422) a později i její polovina - malý groš (1,055; 0,391). Zemský sněm v r. 1577 zavedl malý groš (v hodnotě sedmi malých peněz) ve snaze ...