Cesta ke koruně -část 4

Druhým zásahem do emisního privilegia Rakousko-uherské banky po oprávnění Zemské banky vydávat obchodní poukázky, jež měly státem přiznaný nucený oběh, bylo zřízení Československé devisové ústředny. Dříve dlouho diskutovaná otázka odvodu devizových prostředků do vídeňské ...

Cesta ke koruně -část 3

Jedním z nejvýznamnějších dokumentů v Archivu České národní banky, který popisuje události po vzniku Československé republiky, je deník JUDr. Viléma Pospíšila, pozdějšího prvního guvernéra Národní banky Československé. Zápis z konce prosince 1918 dokládá práci na přípravě ...

Cesta ke koruně -část 2

Problémy s nedostatkem bankovek Rakousko-uherské banky se staly předmětem řady jednání československých politiků a národohospodářů. Možné řešení se objevilo již 30. října 1918, kdy na poradě zástupců českých peněžních ústavů v Zemské bance království Českého vrchní ředitel Ústřední ...

Cesta ke koruně -část 1

Dne 25. února 1919 předložila vláda v Revolučním národním shromáždění dva zákony, které znamenaly, že Československo získalo téměř po čtyřech měsících od svého zrodu vlastní měnu. Oba zákony v odpoledních hodinách představil poslanec a předseda finančního výboru prof. Cyril Horáček a po ...

Tomáš Garrigue Masaryk na mincích

Tomáš Garrigue Masaryk na mincích   I přes téměř padesátiletou přestávku, během níž bylo možné pojímat prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka pouze jako historickou postavu, patří k našim nejzobrazovanějším osobnostem na platidlech. Svého grafického ...

Zlatá 100 000 000 Kč mince ke 100 letům česko-slovenské koruny

Materiál: Zlato Váha: 100 kg.  Ryzost: 999 / 1000 Průměr: 500 mm Česká národní banka vypsala v srpnu 2017 ceny za předložení uměleckého návrhu zlaté 100 000 000 Kč mince, která bude vydána ke 100 letům česko-slovenské koruny, s uzávěrkou dne 16. listopadu 2017. Vypsání ceny se účastnilo 14 výtvarníků, ...

Mincovní technika - mincovní stroje

Mincovní technika prodělala od doby vzniku mince, stejně jako i jiné obory, řadu změn a prošla mnoha vývojovými stupni, na nichž vždy po určitou dobu setrvala. V této práci si kladu za cíl osvětlit částečně vývoj mincovní techniky, zejména strojní se zvláštním přihlédnutím k mincovnictví českému, ...

Období rakousko-uherské koruny

Rakousko-uherská koruna Válka s Pruskem opět nepříjemně narušila měnový oběh, vydávaly se státovky a nekryté bankovky, takže sisyfovská dřina s nápravou měny se musela opakovat. Problémy se stříbrem jako základem měny vedly nejprve k rozhodnutí ministerstva financí o zrušení ražby stříbrné zlatky na soukromý ...

Období konvenční a rakouské měny, počátky papírových peněz II.

Reformou r. 1857 na bázi celní libry o 500 g stříbra bylo raženo v nové soustavě 45 zlatých o 100 krejcarech ("zlaté rakouského čísla"), a to v dohodě s Německou celní unií. Pro domácí potřebu se razily 2, 1 a 1/2 zlatky (floriny), dále pak 20, 10, 5 krejcarů ze stříbra, z mědi pak 4, 1 a 1/2 krejcaru. Kromě nich obíhaly samozřejmě ...

Období konvenční a rakouské měny, počátky papírových peněz I.

V r. 1750 byl učiněn pokus zavést jednotnou měnu ve všech dědičných zemích Habsburků - z vídeňské marky (hřivny) se razilo 12 tolarů = 24 zlatých. Rychle však následovala další reforma, jež byla skutečně významná - zavedení konvenční měny. Tzv. k o n v e n č n í měnu sjednala Marie Terezie r. 1753 dohodou s Bavorskem, kde ...

Tolarové období II.

Do nově se ustavujícího peněžního systému se úspěšně začlenila po delší přestávce opět grošová mince v podobě bílého groše (váhy 2,005 g a ryzosti 0,422) a později i její polovina - malý groš (1,055; 0,391). Zemský sněm v r. 1577 zavedl malý groš (v hodnotě sedmi malých peněz) ve snaze ...

Tolarové období I.

Předchůdci tolaru Zatímco západní Evropa se začíná dohadovat o rozdělení Nového světa, ve střední Evropě a v Čechách se uchycuje renesance. Ta renesance, která vznikla ve slunné Itálii v době, kdy u nás vzkvétala gotika. Druhá polovina 15. a počátek 16. století je charakteristický rychlým rozvojem středo ...

Grošové období

Grošové období Česká měna denárová — měna lehkých, zrnem proměnlivých a i několikrát do roka stahovaných denárů a brakteátů — vzala v Čechách za své rokem 1300. Přestože se denárový systém dočkal parciální změny již v druhém desetiletí 13. století zaražením tzv. ...

Denárové období

Denáry První evropské středověké denáry razí po získání moci nad novou Franskou říší v roce 752 Pipin Krátký (Pépin le Bref). Ale především jeho nástupci Karlu Velikému (768 - 814), za jehož vlády se rozpínala Franská říše od Pyrenejí až k Labi a Baltu, náleží ...

Brakteátové období

Brakteáty Ve druhém desetiletí 13. století dochází konečně měnovou reformou Přemysla Otakara I.(1197 - 1230) k nápravě české mince zaražením tzv. brakteátů podle míšeňských vzorů. Název brakteát vznikl až v 19. století a vcelku trefně charakterizuje podobu posledních českých denárů, neboť toto označení ...

Předmonetární období

Předmonetární období Nejjednodušší formu směny lze na území Čech a Moravy konstatovat již v mladším paleolitu, tedy ke konci starší doby kamenné (80000 - 10000 př. Kr.). Předmětem obchodu se stávaly rozličné suroviny kamenné industrie: obsidián, jantar, krevel, křišťál a další, jež byly objeveny ...

Člověk tvůrcem hospodářských dějin

Co jsou to vlastně peníze? Na první pohled triviální otázka. S penězi se přec denně setkáváme. Platíme s nimi nákupy v obchodech, pořizujeme si za ně různé zbytečnosti, ale i věci praktické a užitečné. Všichni tedy známe peníze. Byly ale vždy takové, s jakými dnes přicházíme denně do styku? Platidla samozřejmě ...

Proč jsou bankovky a mince stále tak populární?

Hotovost, tedy bankovky a mince, je fenomén, který doprovází vývoj lidské společnosti již po několik tisíciletí. V 21. století nastal postupný rozmach využívání digitálních forem platebních prostředků, včetně tzv. kryptoměn, z nichž nejznámější je bitcoin. Stěžejní část platebních ...

Sté výročí vzniku Československa (1918 – 2018) a Československé měny (1919 – 2019)

První světová válka (1914 – 1918) skončila porážkou a rozpadem Rakouska – Uherska. Finanční a měnová situace země byla po skončení války katastrofální. Státní finance byly vyčerpány, vláda se zadlužila, inflace se projevila v prudkém růstu oběživa i cen. Dne 28. října 1918 vyhlásili představitelé ...

Československé svatováclavské dukáty ( 1923 – 1939)

Vysvětlení vzniku pojmu „dukát“ Pojem „dukát“ je pro dnešní mladou generaci prakticky neznámý. Vlastně se tomu nelze ani divit, když se s ním v peněžním oběhu nesetká, a slovník naučný podává velice kusé informace o této zlaté minci v dnešní české měnové ...

Puncování a platné značky v ČR a historie puncovnictví v českých zemích.

Kromě současných českých značek jsou platné všechny puncovní značky, které platily v historii na území Československa a nevyjadřovaly nižší ryzost, než jsou nejnižší ryzosti pro jednotlivé drahé kovy uvedené puncovním zákonem. Tedy značky rakousko-uherské, československé, protektorátní i značky ...

Numismatika jako sběratelský obor

Numismatika, někdy psáno též numizmatika (z latinského nummus = peníz, mince), je historická věda, která se zabývá platebními prostředky (mincemi, bankovkami, státovkami, směnkami, šeky, cennými papíry, nouzovými platidly, poukázkami, žetony a předmincovními typy platidel) a jejich historickou úlohou. V užším ...